václav fikar

Potřeboval jsem to. Musel jsem je mít. Alespoň pár čerstvých fotek k takovému tomu domácímu žvýkání u Zoneru. Přízraky abstinenční krize, vyvolané zapomenutím kompletní foto výbavy ve vlaku, mě po třech týdnech dostaly. Spolu s mrazivým sluncem.

Jaký výsledek dostaneme, sečteme-li měsíc padajícího sněhu s týdnem citelného oteplení a deštěm? Rozvodněnou Ohři tak, jak ji místní lidé už dlouhé roky nepamatují.

Mínus patnáct, auta zapadaná metráky sněhu a totálně neprůjezdné silnice. To jsou současné západní Čechy, které jako první v této malinkaté zemi vstoupily do doby ledové. Brrrrr!

Na rybařině je hnusné to, že někdy nedá. Že nás nechá odejít od vody bez vyvrcholení, tedy bez prožitku z ulovení krásné ryby. Nebo alespoň jedné jediné ryby. Na nás je pak ale krásné, že jí to vždycky odpustíme, přestože víme, že příště se to může opakovat.